Následně mozek některých alkoholiků dosahuje jen poloviny velikosti normálního mozku. Ve velké míře pak trpí také játra, snažící se tento jed zneškodnit. Již půl litru piva či 2 dcl vína denně může vyvolat jaterní cirhózou. Také lehké pití může způsobit nepříjemnou chorobu: akutní zánět slinivky, takže ani společenské pití není vždy bez následků.

Dlouhou dobu si lékaři mysleli, že alkohol uvolňuje cévy dopravující výživu k srdci, čímž se měl zlepšit přívod kyslíku do srdce a snížit riziko infarktu. Současné výzkumy však ukázaly, že je tomu naopak. Již pár skleniček vyvolá křeč věnčitých tepen, čímž se přívod kyslíku sníží a roste riziko infarktu. Těžké jídlo zapité alkoholem může být pro osobu se zúženými věnčitými tepnami vražedná kombinace. I když po vypití alkoholu dochází ke zvýšení "dobrého" HDL cholesterolu, je to jen jedna z jeho složek, která neodstraňuje z tepen "zlý" LDL cholesterol, ale naopak podíl ochranné látky ještě snižuje. Půl litru tvrdého alkoholu navíc obsahuje 3000 prázdných kalorií, takže sice zasytí, ale nedodá tělu žádné vitamíny, minerály, bílkoviny atd. Proto alkoholici trpí avitaminózami a infekčními chorobami více než běžná populace. Není cílem někoho nutit k naprosté abstinenci, k tomu může člověk dospět jen sám za sebe. Jen se nedejme mýlit představou, že alkohol je prospěšný. Je to jed, vyvolávající u 10 % příležitostných konzumentů naprostou závislost. Léčba alkoholismu je většinou neúspěšná, pokud se člověk vnitřně nerozhodne pro naprostou abstinenci. O sílu k takovému zápasu se závislostí můžete požádat svého nebeského Otce.