Vedlejším účinkem užívání kofeinu jsou klasické projevy úzkosti. Dlouhodobé projevy jsou ty, které se týkají chromozomů v buňkách, učebního procesu mozku a mnoha dalších činností tělesné fyziologie. Naše porozumění neurologickým účinkům kofeinu se v poslední době zaměřilo spíše na chronické než na akutní komplikace.
Kofein způsobuje znatelně pomalejší tok krve do mozku. Když kofein přestane působit, průtok krve do čelního laloku mozku se velmi zvýší. Nazapomínejme, že kofein nenajdeme jenom v nápojích, ale také ve volně prodejných lécích při nachlazení a proti bolestem hlavy.
Zatímco jsme si dlouho mysleli, že při opilosti káva člověku vystřízlivět nepomůže, nyní naopak věříme, že má opačný efekt, že účinky alkoholu vlastně zvyšuje! Nerozpoznalo se to, protože se stává, že výživáři v nemocnicích a zdravotní sestry podávají pacientům farmakologické dávky kofeinu ve formě kávy, coly, čaje, čokolády a kakaa současně s tím, jak léky s obsahem kofeinu podává farmakolog.
K vznětlivosti nervového systému dochází jak v důsledku stimulujícího účinku kofeinu ve chvíli, kdy člověk nápoj popíjí, tak jako součást abstinenčních projevů. Tyto oba faktory přispívají k celkovému podráždění a frustraci, kterou zažívají Američané. Věříme, že kofein významně přispívá k „násilné společnosti", která vyrostla v USA v posledních letech. Můžeme vidět prudce stoupající zneužívání dětí jako smutný a nesmyslný odraz násilné společnosti. Úlohu, kterou hraje kofein, však nesmíme přeceňovat.
V jedné nemocnici byla téměř jedna čtvrtina pacientů, kteří byli přijati na psychiatrické oddělení, těžkými konzumenty kávy a projevily se u nich mnohem vyšší hladiny úzkosti než u jiných pacientů. Kofein u normálních dospělých mužů, kteří byli monitorováni ve spánkové laboratoři, způsobil změny ve spánkovém modelu standardních mozkových vln. Změny signalizovaly poruchu spánku. Poruchy spánku vedly k duševním onemocněním, slabému úsudku, ztrátě paměti, neklidu, slabé povaze a nepřátelství. Ve spánkové laboratoři bylo v experimentu použito množství odpovídající čtyřem šálkům kávy. Káva bez kofeinu neměla v těchto studiích na model spánku vliv, takže se můžeme domnívat, že to byl kofein, který pozměnil fungování mozku. Mnohé další složky kávy způsobují jiné vážné odchylky a nezpůsobilosti.
Když je člověk ve stresu, mozek a některé další orgány produkují jistou skupinu hormonů. Tyto hormony obíhají v krve a některé přirozeně odtečou do moči. Tyto hormony se jako skupina nazývají pyrokatechinaminy. Vylučování pyrokatechinaminů močí se pochopitelně zvyšuje s pitím kávy, a to dokonce i mírného množství, což znamená, že v těle se vytvářejí stresové hormony. V mnoha studiích nalézáme u pacientů, kteří byli přijati do psychiatrické léčebny, vztah mezi úzkostí a depresí a vysokou konzumací kávy. Pavlov se zabýval výcvikem zvyku u psů; právě on objevil, že závislost na kávě vytváří zvyk, který lze prolomit jen velmi těžko. Nazval kávu „lepidlem špatného zvyku". Rádi bychom věděli, jestli tyto široce rozšířené, intenzivní a úporné závislosti, které dnes vidíme, nejsou zesilovány ještě téměř všeobecným užíváním hnědých nápojů.
Zdroj: Případová studie proti kávě a jiným „hnědým nápojům" - Agatha M. Thrash, M.D., Calvin L. Thrash, Jr., M.D., M.P.H.
