Trápí vás vztekání vašeho dítka? Na přípravu budoucího povolání studuje každý člověk mnoho let, ale na jeden z nejnáročnějších úkolů v našem životě, jakým je výchova vlastního dítěte je jen málo kdo připraven. V poslední době je mnoho trendů nabádajících rodiče k většímu respektování osobnosti dítěte, k podvolení se jeho momentálnímu zájmu v učení, zálibách, nutnosti respektovat jeho individualitu a podobně. Dítě je vychováváno se středem zájmu na svou vlastní osobu a z dnešních dětí vyrůstá generace, která se charakterově velmi liší od generací předchozích. A ne pozitivně. Děti jsou sebestředné, panovačné a nezvladatelné. To co jim ve výchově, mimo jiné, schází je laskavé vedení k sebeovládání již od raného dětství.
Kdy pokárat špatnost.
Často jsem viděla, jak malé dítě si lehlo na podlahu a pištělo, ať se stalo cokoliv proti jeho vůli. Toto je čas vhodný pro pokárání. Nepřítel se pokouší ovlivnit myšlení našich dětí, ale máme mu dovolit, aby je formoval podle své vůle? Malé děti nedokážou posoudit, jaký duch je ovlivňuje a tak je povinností rodičů vynést nad nimi soud podle uvážení. Jejich návyky se musí hlídat, špatné sklony omezovat, myšlení povzbuzovat ke správnému projevu. Dítě má být podporováno v každém úsilí o sebeovládání.
Začněte s písněmi duchovními. Matky mohou své miláčky vychovávat už ve své náručí podle správných zásad a návyků. Nesmí jim dovolit, aby sebou mlátily po podlaze... Tyto jemné melodie budou mít uklidňující vliv. Zpívejte jim tyto podmanivé melodie o Kristu a Jeho lásce.
Žádné mávnutí rukou nebo nerozhodnost.
Zatvrzelá povaha by se měla u dítěte zvládnout co nejdříve; čím déle se tato povinnost odkládá, tím nesnadno se potlačuje. Dětem, které mají skony k prchlivosti a zuřivosti, je třeba věnovat zvláštní pozornost rodičů. Mělo by se s nimi jednat z části laskavě, ale zásadově. V jejich případě není na místě mávnutí rukou nebo nerozhodnost jednoho z rodičů. Povahové stránky, které by mohly přirozeně zabránit růstu jejich charakterových chyb, musí být pečlivě živeny a posilovány. Rozmazlování dítěte v zuřivé a zatvrzené náladě povede k jeho zkáze. Jeho chyby budou narůstat s léty, zpožďovat vývoj myšlení a převáží dobré a vznešené povahové rysy jeho charakteru.
Důležitý je příklad sebeovládání u rodičů.
Někteří rodiče se sami neovládají. Neovládají své vlastní lidské záliby ani své vášnivé nálady. Proto oni nemohou vychovat své děti, poněvadž si sami neumí odepřít. Pokud mají rodiče zájem učit své děti sebeovládání, musí v prvé řadě změnit své návyky. Nadávání a kritizování rodičů vyvolává u dětí vznětlivou a prchlivou povahu.
Mávnutí rukou není na místě.
Rodiče až příliš mají rádi pohodu i příjemný pocit při konání díla ve svém rodinném životě, které jim Pán svěřil. Neviděli bychom strašný stav zla, který existuje mezi mládeží, kdybychom je opravdu vedli už doma. Kdyby rodiče chtěli na sebe přijmout odpovědnost za dílo, které jim svěřil Bůh a učil své děti sebekázni, sebeovládání, sebeodříkání, jako životní zásadě a vlastním příkladem, pak by brzo zjistili, že plněním vlastních povinností, jak to požaduje Bůh, by se naučili vzácným radám ve škole Kristově. Naučili by se trpělivosti, shovívavosti, lásce a pokoře. A toto jsou poznatky, které musí předat svým dětem.
Když pak oživla normální sensibilita rodičů a oni se chopili zanedbávané práce se znovu získanou energií, nemohlo je to znechutit ani být překážkou v této práci. Příliš mnoho se jich unavilo konáním dobra, když poznali, že to vyžaduje velké nároky na úsilí, stálou sebekontrolu, vzrůstající ochotu odpouštět, stejně tak jako poznání střetnout se s neočekávanými eventualitami. Pak jsou deprimováni, vzdávají se boje a uvolňují cestu nepříteli duší. Dílo však pokračuje den za dnem, rok za rokem, dokud se formuje charakter vašich dětí a jejich návyky se správně neustálí. Neměli byste se vzdávat a nechat své rodiny upadat bezvládím.
Neztrácejte kontrolu sami nad sebou.
Nikdy bychom neměli ztrácet kontrolu sami nad sebou. Mějme před sebou dokonalý Vzor. Je hříchem hovořit nesnášenlivě, rozmrzele, na někoho se hněvat, nebo dokonce nemluvit. Máme kráčet bohabojně a správně reprezentovat Krista. Hněvivá slova jsou jako křesání kamene o kámen, kdy nejednou vzplane hněv.
Nebuďte jako slupka kaštanů plná ostnů. V rodině nedovolte nevlídná a urážlivá slova. Měli byste pozvat do svých domovů nebeského Hosta, udělat pro Něho, co je možné, aby i nebeští andělé zůstávali s vámi. Měli byste obdržet Kristovu spravedlnost, posvěcení od Ducha Božího, krásu svatosti a těm, kteří jsou ve vaší blízkosti být světlem života.
„Lepší je zpozdilý k hněvu, než silný rek, a kdož panuje nad myslí svou nežli ten, který dobyl města". Př. 16, 32 říká moudrý muž. Muž a žena, kteří si uchovají vyváženost mysli, když jsou v pokušení rozhněvat se, ten stojí výše v očích Božích i nebeských andělů, než nejznámější generál, který vedl v bitvách svoji armádu k vítězstvím. Jeden vynikající panovník řekl na smrtelné posteli: „Ze všech vítězství zůstává mi teď jedno jediné jako útěcha, že jsem zvítězil nad svoji nespoutanou povahou". Pro Alexandra bylo snadnější si podrobit svět, než zvítězit nad sebou samým. Když si podrobili jeden národ po druhém, padli - jeden z nich jako oběť nestřídmosti, druhý na chorobnou ctižádost.
Text: ZiskejZdravi.cz
